Souprava DUKE typ E

Souprava obsahuje stanovení všech předepsaných i doporučených parametrů parních kotlů a vyvíječů podle ČSN 07 7401 - jejich pravidelná kontrola umožňuje provést okamžitou nápravu v případě odchylky od požadované koncentrace jednotlivých látek (chemikálií) ve vodě a předcházet tak rizikovým stavům a zabraňovat korozním procesům, které snižují životnost exponovaných částí nebo celého topného systému. Provedení v nástěnné skříňce nebo přenosném kufru obsahuje následující stanovení:

• Zbytková tvrdost v napájecí vodě podle ČSN 07 7401. Kontrola zbytkové tvrdosti umožňuje nepřekračovat maximální povolenou hodnotu a tím zabránit vzniku kotelního kamene, který kromě ekonomických ztrát přináší velké bezpečnostní riziko. Můžete také kontrolovat funkci změkčovací stanice nebo zjišťovat průnik tvrdé vody do kondenzátu nebo do kotle. 
  
  • Provedení: titrace po kapkách s krokem 10 µmol/l ekvivalentů
  • Činidla: T1 (400 zkoušek) a T2 (400 zkoušek)
• Celková tvrdost ve vodě surové. Stanovení slouží pro zjišťování tvrdosti vody před změkčováním.
  • Provedení: titrace po kapkách s krokem 1°N
  • Činidla: T1 (400 zkoušek), T2 (400 zkoušek) a T3-1° (1200 kapek)
• Fosforečnan v kotelní vodě podle ČSN 07 7401. Kontrola obsahu fosforečnanu sodného je kontrolou důležité chemikálie, která v prvé řadě slouží ke zvýšení pH a v druhé řadě doměkčuje kotelní nebo oběhovou vodu. Náhlý pokles obsahu fosforečnanu v kotelní vodě signalizuje průnik tvrdé vody do systému. Vznikne přitom nerozpustný fosforečnan vápenatý, který se odkaluje. Metoda stanovení fosforečnanu je jednoduše modifikovatelná i pro stanovení polyfosfátů a organofosfátů, jejichž chemismus účinku je však oproti trinatriumfosfátu poněkud odlišný. Tyto fosfáty jsou součástí některých nabízených komerčních přípravků.
  • Provedení: porovnání v komparátoru s barevnými standardy 2 - 5 - 10 - 15 - 20 - 30 mg/l P₂O₅
  • Činidla: F1 (200 zkoušek), F2 (200 zkoušek) a F3 (200 zkoušek)
• Siřičitan v kotelní vodě podle ČSN 07 7401 včetně využití pro provozní kontrolu termického odplynění. Kontrola obsahu siřičitanu, který odstraňuje z vody korozně agresivní kyslík, umožňuje včas zjistit jeho případný náhlý pokles. Většinou je způsoben zvýšeným obsahem kyslíku v napájecí vodě. U parních kotlů může být příčinou např. nízká teplota v odplyňovači. Nepříznivě se projevuje stáří zásobního roztoku siřičitanu, který ztrácí účinnost. Jednoznačně platí: Je-li ve vodě obsažen siřičitan, není v ní kyslík a naopak.
  • Provedení: titrace po kapkách s krokem 5 mg/l
  • Činidla: S1 (400 zkoušek) a S2 (1200 kapek)
• Zjevná (p) alkalita v kotelní vodě podle ČSN 07 7401. Kontrola zjevné alkality v podstatě nahrazuje stanovení obsahu uhličitanu sodného a hydroxidu sodného. Uhličitan pochází z přírodní vody a hydroxid sodný je u parních kotlů ve vodě obsažen, i když se nedávkuje, protože vzniká za vyšších tlaků a teplot rozkladem uhličitanu sodného. Proto má hodnota p předepsané rozmezí, které se pro jednotlivé typy kotlů liší.
  • Provedení: titrace po kapkách s krokem 1 mmol/l
  • Činidla: A1 (400 zkoušek) a A2-1 (1200 kapek)
• Celková (m) alkalita v kotelní vodě podle ČSN 07 7401. Kontrola celkové alkality v sobě zahrnuje obsah hydrogenuhličitanu sodného, který s normálním uhličitanem a hydroxidem sodným tvoří dominantní složky kotelní vody. U některých kotlů je vzájemný poměr alkality p a m z korozních důvodů doporučován.
  • Provedení: titrace po kapkách s krokem 1 mmol/l
  • Činidla: Am (400 zkoušek) a A2-1 (1200 kapek)
• pH v napájecí vodě podle ČSN 07 7401. Kontrola pH napájecí vody v rozsahu 8,0 - 9,5 umožňuje pružně reagovat na odchylky z předepsaného rozmezí a zajistit optimální složení napájecí vody tak, aby kovové materiály – v kotelnách je to ocel a měď nebo slitiny mědi – byly co nejvíce chráněny před korozí. Důležitá je zvláště spodní hranice pH. Nad hodnotou 8,5 nemůže být již ve vodě přítomen volný agresivní oxid uhličitý.
  • Provedení: porovnání v komparátoru s barevnými standardy 8,0 - 8,5 - 8,8 - 9,0 - 9,2 - 9,5
  • Činidlo: pH-N (400 zkoušek)
• pH v kotelní vodě podle ČSN 07 7401. Kontrola pH kotelní vody v rozsahu 9,5 - 12,0 umožňuje zajistit optimální podmínky pro vznik a stabilitu antikorozní magnetitové vrstvičky na vnitřních ocelových stěnách.
  • Provedení: porovnání v komparátoru s barevnými standardy 9,5 - 10,0 - 10,5 - 11,0 - 11,5 - 12,0
  • Činidlo: pH-K (400 zkoušek)
• Chloridy v kotelní vodě. Kontrola obsahu chloridů v napájecí nebo kotelní vodě nebývá jmenovitě předepisována, ale je velmi užitečná. Chloridy jsou obsaženy v každé přírodní vodě, a to v množství, které se v jednotlivých regionech liší. Chloridy procházejí katexovým filtrem beze změny do vody napájecí. K vysoké koncentraci chloridu v parním kotli dochází jednak zahušťováním kotelní vody, ale především je tu riziko špatně vymytého chloridu sodného po regeneraci katexu - to platí i u automaticky prováděného vymytí. Kontrola koncentrace chloridu v kotelní vodě může někdy zčásti nahradit kontrolu solnosti a vodivosti. Jednoznačně platí: Je-li v kotelní vodě současně vysoká koncentrace chloridu a neodstraněný kyslík, je rychlost koroze podstatně vyšší.
  • Provedení: titrace po kapkách s krokem 10 mg/l
  • Činidla: C1 (400 zkoušek) a C2 (1200 kapek)
• Sírany v kotelní vodě. Kontrola síranu sodného není sama o sobě předepisována, ale jeho obsah je limitován v rámci povolené solnosti a vodivosti. Jeho zdrojem je v menší míře přírodní voda, hlavním zdrojem je však dávkovaný siřičitan, který se kyslíkem oxiduje na síran. Ten se ve vodě hromadí a podílí se značnou měrou na solnosti a vodivosti kotelní vody.
  • Provedení: titrace po kapkách s krokem 100 mg/l
  • Činidla: R1 (200 zkoušek) a R2 (1200 kapek)
• Křemičitany v surové vodě a kotelní vodě podle ČSN 07 7401 pro posouzení rizika vzniku silikátového kotelního kamene.
  • Provedení: porovnání v komparátoru s barevnými standardy 5 - 10 - 20 - 40 - 80 - 120 mg/l SiO₂
  • Činidla:  Si1 (200 zkoušek), Si2 (200 zkoušek), Si3 (200 zkoušek)
• Solnost a vodivost v kotelní vodě podle ČSN 07 7401. Hodnoty solnosti a vodivosti, které jsou v normě limitovány, jsou parametry numericky odlišné, ale oba informují o tomtéž, tj. o celkovém množství všech ve vodě rozpuštěných anorganických látek. Pokud je k dispozici konduktometr, je měření vodivosti jednoduché a solnost, která se stanovuje laboratorně, se většinou nekontroluje. Provozní stanovení lze realizovat tak, že se sečtou koncentrace hlavních složek ve vodě vyjádřené v mmol/l. Jedná se o celkovou alkalitu, chlorid, síran, fosforečnan a siřičitan sodný, které lze v provoze stanovit. Velkou výhodou je, že při součtu jejich koncentrací je ihned patrné, která složka má nejvyšší hodnotu a vyžaduje pozornost. Vysoká solnost vede ke pěnění vody v parním kotli. Vypočtenou solnost lze empiricky přepočítat na vodivost.
  • Provedení: výpočet
• Konec vymývaní chloridu sodného z katexu po regeneraci, a to způsobem zcela objektivním. Nedokonalé vymytí chloridu zvyšuje pak jeho obsah v kotelní vodě a napomáhá korozi celého systému.
  • Provedení: porovnání intenzity zákalu
  • Činidlo: V (cca 300 zkoušek)

Součástí soupravy jsou také:

• podrobné návody ke všem stanovením včetně doporučených opatření v případě zjištění nevyhovujícího výsledku a
• příručka Chemie a kontrola vody v kotelnách.

Záruční doba:

• 5 let na komparátory
• 1 rok na činidla